Jak se popral s extrémním závodem 1 000 Miles Adventure maratonista Tomáš Sodomka z Ghost Teamu? Na jakém kole jel, s jakým vybavením a jak se na závod připravoval? Čtěte v exkluzivním rozhovoru.

PhotoCredit: Tomáš Sodomka; 1000MilesAdventure

1 000 Miles Adventure. Pravděpodobně nejextrémnější závod na našem území vede přes hory, lesy i řeky. Táhne se 1 630 km z nejvýchodnější obce na Slovensku do nejzápadnějšího bodu Česka a naopak. Jedou se dvě trasy - Severní a Jižní. Závodníci se na nich pohybují pouze vlastní silou, bez cílené podpory. Dobrodružství jen pro nejodolnější.

A přesně takový je Tomáš Sodomka. Maratonista z Ghost Teamu Jana Hrušky. Na Míle se letos vydal poprvé. Po dvouleté přípravě nasedl na svůj bike Ghost Lector (který “držel skvěle a mohl se na něj spolehnout”, jak sám poznamenal) a vydal se na jedinečné dobrodružství na kole.

Ahoj Tome. Na Míle jsi vyrazil poprvé. Co tě dovedlo k tomu, že ses vydal na tak extrémní závod? Původně nejsi ultramaratonista?

Ano, jsou to moje první Míle a vůbec první ultramaraton. Chtěl jsem zažít něco víc než jen závod na pár hodin. Poslední dobou mě opravdu láká dobrodružství a extrémní výzvy. Zajímá mě, kde mám své limity a co všechno vydržím, jak se dokážu postarat sám o sebe ve všech situacích. Dříve jsem často jezdil MTB maratony, takže mám nějaké zkušenosti, ale tohle je něco úplně jiného.

Jak ses na Míle připravoval?

Na Míle jsem se připravoval opravdu poctivě dva roky. Prvním krokem byla změna životosprávy. Díky tomu jsem shodil 23 kilo. Když nebylo možné jezdit venku, makal jsem doma na trenažéru, i když jsem se vracel z práce pozdě večer. Klidně jsem jezdil až do 22 nebo 23 hodin. Neexistovala pro mě výmluva. Jakmile přišlo jaro, většinu volného času jsem strávil v horách. Trasy jsem neplánoval. Prostě jsem se sbalil a jel, kam mě to zrovna táhlo. Materiál jsem nebral na lehkou váhu, studoval jsem každý detail a v divočině jsem si všechno důkladně otestoval. Nenechal jsem prostor pro žádnou náhodu.

Míle jsou plné výjimečných zážitků. Dovedl bys vybrat tvůj nejsilnější moment (kladný, záporný, klidně oba), pokud to jde?

Můj nejsilnější moment byla určitě zkušenost na Slovensku, kde jsem se ocitl v naprosto divoké, nedotčené přírodě a měl jsem to štěstí vidět medvěda jak volně běží v půlce Krížne. Bylo to fascinující. A taky, že na světě stále existují dobří lidé.

Druhý nejsilnější, ale spíše negativní moment, se odehrál v Szklarské Porębě v Polsku. Zapadl jsem tam do močálu až po kolena a při pokusu dostat se ven přes borůvčí jsem ztratil signál na GPS i mobilu. Bylo to dost stresující, ale nakonec jsem se spoléhal na selský rozum a po chvíli signál naskočil zpět.

Co pro tebe bylo nejnáročnější zvládnout, s čím jsi bojoval nejvíc? Byla to hlava, fyzička, vybavení, všechno dohromady, nebo něco úplně jiného?

Určitě to byla hlavně otázka psychické odolnosti. Můj názor je, že to bylo především o hlavě. Měl jsem problémy s kolenem, které mě bolelo natolik, že jsem měl problém vyjít do schodů, ale bolest jsem přechodil a problém nakonec odezněl. K tomu jsem měl naražená žebra a klíční kost a horečky až 39 stupňů. Klíčové bylo, jak jsem se k tomu postavil. Samozřejmě, že rozhodování nebylo jednoduché. Několikrát za den jsem se cítil na dně. Ale nakonec je to o tom, jak se člověk dokáže s těmito výzvami vyrovnat.

Jak dlouho sis na závod vybíral vybavení, podle čeho jsi jej volil?

Vybavení jsem vybíral asi rok a opravdu jsem na něj kladl velký důraz. Klíčové pro mě byly faktory jako vodotěsnost, výdrž baterie a nepromokavost. Po pečlivém zvažování jsem se rozhodl pro brašnu pod sedlo SKS Explorer, která nejenže skvěle vypadá, ale také splňuje všechny mé nároky na funkčnost a ochranu. Přední světlo KNOG Blinder PRO 900 mě ohromilo svou jasností, díky které jsem se cítil mnohem bezpečněji při jízdě za jakéhokoliv počasí a viditelnosti. A zadní blikačka KNOG Blinder Road R150 je skvělým doplňkem, který zajišťuje, že jsem vidět i za špatného počasí. Z tohoto vybavení jsem byl opravdu nadšený.

A dokázalo si poradit i s extrémní 22denní zátěží dobře? Naplnilo tvoje očekávání?

Vybavení mě skutečně podrželo i v tom nejhorším počasí. Brašna pod sedlem SKS Explorer se ukázala jako naprosto spolehlivá, držela pevně na svém místě a po celou dobu jsem nezaznamenal žádné opotřebení. Na světla KNOG Blinder PRO 900 a Blinder Road R150 jsem se mohl vždy plně spolehnout.

Na který kus (vybavení) kromě kola ses spoléhal nejvíc? Který sis nejvíc oblíbil a proč?

Brašna pod sedlo SKS Explorer je podle mě jasná volba pro každého, kdo se nebojí výzev. Je vodotěsná a postavená tak, aby přežila i ty nejnáročnější podmínky – déšť, bláto a brodění řek. Můžeš mít jistotu, že tvé věci, včetně péřového spacáku, zůstanou suché. Tato brašna je perfektní pro každou drsnou expedici!

Vyrazíš příští rok na Míle znovu? Nebo máš jiné závodní plány?

Příští rok se na Míle nevydám, protože mám jiné plány, chci především prozkoumat Finsko. Ale za dva roky se určitě zase na Míle vrátím. Příprava je totiž velmi náročná, ať už fyzicky, psychicky, časově i materiálně.